Z HISTORIE POŽÁRNÍHO SBORU VE VYSKŘI

(Zpracováno dle záznamu v kronice, vedené  p. děkanem Fr. Klapuchem)

Požár Národního divadla v Praze v pátek 12. srpna 1881 se velice dotkl každého Čecha. Značné nebezpečí požáru na vesnici přimělo i vyskeřské občany k tomu, že si na jaře roku 1882 založili spolek dobrovolných ochránců majetku proti ohni.

 U jeho kolébky stáli:

Starosta obce — Šorejs

Řídící učitel — Kolo

Farář — Stuchlík

Mlynář - Fr. Rieger

Rolník Mlejnek z osady Ctvrť

a další vyskeřští občané.

Prvním velitelem se stal František Sudek, domkář z Vyskře čp. 90. Poprvé ve stejnokroji vyrukovali vyskeřští hasiči ve svátek ,Svaté tro­jice" roku 1883 na bohoslužby v místním kostele.

První oheň, který hasili, byl požár Šorejsovy stodoly při usedlosti čp. 35 ve Vyskři. Oheň vypukl v noci 21. května 1882 a všeobecně se mělo za to, že byl úmyslně založen, aby hasiči byli napáleni. V obci totiž bylo i něko­lik takových občanů, kteří s hasičským sborem nesympatizovali a byli vůči němu až příliš škodolibí. Příznačné bylo i to, že po založení sboru, ohňů ve Vyskři přibývalo. Novy sbor se však velmi statečně činil. O tom svědčí i zpráva uveřejněná v časopise ,Český hasič'. ,Ve středu 14. února 1883 o půl dvanácté hodině v noci vypukl požár v Krčkovicích. Oheň zničil v krátká době střechy dvou obytných stavení. Pomoc hasičského sboru vyskeřského se dostavila v krátké době, ač jsou Krčkovice od Vyskeře  přes půl hodiny krkolomnou cestou vzdáleny. Než minula půlnoc, praco­vali již vyskeřští hasiči razně a obětavě proti zhoubnému živlu, i jest jen jim děkovali, že stropy zachráněny byly a zároveň další rozšiřování ohně omezeno bylo".

První rok svého trvání oslavil sbor velkolepou slavností v neděli 29. dub­na 1883. Dopoledne se konaly v místním kostele slavné bohoslužby a po nich hasičské sněmovdání na návsi. Odpoledne bylo uspořádáno veřejné cvi­čení hasičstva a místní ochotníci sehráli ve prospěch sboru tři veselé ak­tovky. Večer pak následovala v hostinci „U českého lva" taneční veselice.

19. srpna 1883 se konal v Mnichově Hradišti 3. župní sjezd. Při příleži­tosti sjezdu vstoupil do župy i vyskeřský sbor. Župa v té době měla již 21 sborů.

Hasičský sbor měl své sídlo v nové „Procházkově“ hospodě. Zde oslavil nejen 1. výročí svého trvání, ale i sjezd Pojizerské župy. Tento se konal malé vyskeřské pouti 29. července 1888. Do Vyskře se sjelo na 400 delegátů z cele župy. Dopoledne se konalo sněmování na sále, odpoledne bylo shromážděným předvedeno hasičské cvičení. Veselice pak trvala do pozd­ních večerních hodin.

 Prvním velitelem byl František Sudek, domkář čp. 90, po něm od roku 1885 krejčí František Čihulka z čp. 49. Hasiči byli v obci druhým nejaktivnějším spolkem. Meli i vlastní kapelu, která je doprovázela nejen na cvi­čeních, ale i při jiných příležitostech.

 Činnost sboru nebyla zpočátku nijak snadná. Měli i své nepřátele. Avšak jedním z problémů bylo nedostatečné technické vybavení a ne­dostatek vodních zdrojů. Je pravdou, že staré budovy v obci byly kryté došky nebo šindely, tedy snadno hořlavé, ale je pravda i to, že hasiči čas­to neměli čím oheň hasit. Není tedy divu, že požáry, které takové budovy zachvátily, změnily stavení ve spáleniště. O tom svědčí i mnoho zápisů v kronice.

 22. května 1883 vyhořel do základů Janečkův statek čp. 22. Oheň se pře­nesl i na sousední stavení. V něm zůstalo 5 dětí, které unikly smrti uhoře­ním jen o vlásek. Z plamenů je vyprostili hasiči. I toto stavení lehlo popelem.

 21. února 1887 vypukl z neznámé příčiny požár v „Koldovně" (hospoda a krám čp. 50). Vodu na místo požáru přivážel v jedné voznici koníkem rolník Hamáček. Není tedy divu, že „Koldovna" shořela. I další zápisy v kronice popisují stejné situace. 30. 8. 1887 lehl popelem domek Příhonských, 24. května 1883 shořely dva domky ve Skalanech a 4. června 1888 vyhořela usedlost sedláka Šorejse v Lažanech.

 Mužstvo hasičského sboru se dělilo na tři skupiny - lezce, stříkačníky a ochránce. Pro lezce byly zakoupeny lezecké popruhy a pásy. V roce 1889 byla v obci označena místa, kde se bude hlásit zjištěný požár. Počátkem roku 1895 byla zakoupena za. 750 zlatých dvoukolová stříkačka. V roce 1905 čítal sbor již 57 členů a vlastnil 2 velké stříkačky — čtyřkolovou a dvoukolovou, 265m hadic a jednu malou  stříkačku „ Berlovku". Když do první světové války v roce 1914 odešlo 34 členů, staly se součástí hasičů ženy jako samaritánky.

 Výrazné technické zlepšení výzbroje vyskeřských hasičů nastalo až v ro­ce 1929, kdy byla od firmy Stratílek ve Vysokém Mýtě 26. května zakou­peny za 48 316 Kčs první dvoukolová motorová stříkačka s potřebným počtem hadic. Potíž však byla v tom, že tehdejší hasiči neuměli s motory zacházet, protože výbušné motory v této době ve Vyskři ještě téměř žádné  nebyly. Nakonec bylo rozhodnuto, že o stříkačku se budou starat truhlář Václav Šimek čp. 95 a Bohuslav Briksí  kolář, který již měl ve své dílně naftový motor. Tito dva členové se o novou stříkačku vzorně starali. V příštím roce byl postaven dřevěný, 15 m vysoký sušák na hadice. Pro přepravu mužstva byl pořízen velký čtyřkolový valník se sedačkami. Pro­tože stará dřevěná hasičská zbrojnice již nevyhovovala, postavili si členové sboru za pomoci dalších občanů v letech 1938-40 zbrojnici novou, zděnou.

 Velitelstvím 13. divize v Mladé Boleslavi byl v roce 1945 přidělen naší obci nákladní automobil ,Peguot" za 12 000 Kčs, jelikož národní výbor ani hasičský sbor neměl na zaplacení celé částky, bylo auto svěřeno do péče Františku Novotnému, který prováděl svoz mléka do mlékárny v Příšovicích. Vedení mlékárny pak pomohlo částku za auto zaplatit. Pro pou­žití vozidla byly však stanoveny obsáhlé podmínky.

 Po druhé světové válce byl změněn název ,Sbor dobrovolných hasičů" na „Svaz požární ochrany" a členové se nazývají požárníci. V důsledku osidlování pohraničí se značně snížil počet členů i osadního sboru v Mladostově, jehož zbylí členové byli pak začleněni do sporu vyskeřského.

 V roce 1950 vychází nový zákon o požární ochraně, který podstatně mění organizaci dobrovolných požárníků. Zřizuje se požární sbor, jehož provoz i věcné náklady řídí místní národní výbor. Vedle toho zůstává ostatní spolková činnost základní organizaci svazu požární ochrany. Činnost těchto dvou složek, které se mají vzájemně doplňovat je vymezena zákonem.

 V této době byl převodem od Chemických čistíren v Turnově získán pro vyskeřské požárníky starší automobil „Pfénomen“. V roce 1962 bylo pak převedeno od Výzkumného ústavu minerálů v Turnově starší auto T-805, které bylo ve špatném technickém stavu. O celkovou opravu se postarali členové sboru František Adamec a František Briksí. O tři roky později bylo toto auto přestavěno na speciální – požární. Na jaře 1963 byla koupena nová stříkačka DS 16. V roce 1967 byla dokončena adaptace požární zbrojnice a v roce 1974 postaven nový, kovový sušák na hadice. O dva roky později byly zakoupeny trhací háky a žebříky. Od roku 1980 vlastní náš požární sbor novou stříkačku PPS 12.

 Na počest Mezinárodního dne žen se v březnu 1976 přihlásilo za členy naší základní organizace 38 žen. Stav členů k 31.prosinci 1982 je 138 požárníků. Z toho počtu je 92 mužů a 46 žen. Průměrný věk členů je 38 let.